Vichřice!

Tak máme za sebou další zajímavý zážitek. Foukat začalo, už když jsme se vraceli z dalšího výšlapu do hor (viz Routeburn track). Naše Toyotka se se sílícím větrem prala jako o život a nakonec nás (i po zastávce u kamaráda Meťáka v Roxbourgh) dovezla bezpečně až domů. Vrátili jsme se nadšeni a plni zážitků, ale místo klidného odpočinku na nás čekal pořádně napínavý večer.

Zažili jsme vichřici! Ale jakou! Prvně foukalo hodně, pak víc a pak až tak, že se začal třást barák. Vnímali jsme to teda hlavně sluchem, protože vypadla elektrika. Vážnost situace podtrhla i výzva paní domácí, abychom se rychle přestěhovali z našeho podkroví do jedné z ložnic v přízemí. Zbalili jsme pasy a utekli o poschodí níž. A skutečně, bylo hůř. Za mihotavého svitu svíček k nám doléhaly dunivé rány, jak postupně začaly padat stoleté borovice a topoly v podstatě všude kolem našeho domu.  Nevím, kdo se klepal víc, jestli obrazy na stěně, nebo já. Každopádně oproti ostatním, kteří se po každé ráně běželi podívat, cože to spadlo tentokrát, jsem byla vyplašená jako surikata. Nejvíc, když šel Jirka přeparkovat auto a vypadalo to, že každou chvilku odletí někam do Dunedinu. Naštěstí se vrátil a ani jemu ani Toyotce se nic nestalo.

Ráno jsme spatřili skutečné dílo skázy. Jako zázrakem minuly všechny vývraty a zlomeniny dům, auta i většinu používaných budov. Odnesla to kůlna, kterou rozpůlil topol a veterán zaparkovaný poblíž.  Co se týká kubíků popadaného dřeva, máme na zahradě spoušť jak po Kirilu na Šumavě. Nejde to ani vyfotit. Extra odolné a statné stromy Macrocarpy padali jak sirky. Celková bilance je 2 Macrocarpy, 3 Pensylvanicy (borovice se strašně velikejma šiškama, co nerostou na větvích, ale na stromě), 2 vrby a 5 topolů. No mazec!

Místo toho, abychom se ráno vrhli do uklízení, čekali jsme čtyři dny, než přijedou novináři a posléze pojišťováci. Celý druhý den jsme jezdili po stanovištích a snažili se zachránit někdy až žalostně vypadající zbytky popadaných úlů. Bohužel jich nebylo mál. Když má však člověk 1500 včelstev, pár zatoulaných úlů nějak moc neřeší. Důležitější je dát si sváču a cup of tea.

Celou tu činu si můžete prohlédnout ve fotogalerii zde.