Co nás překvapilo dnes...
Přidali jsme pro vás novou rubriku krátkých postřehů s častější periodou aktualizace. Ne vždy se nám podaří sepsat několikaodstavcový příběh, takto budete mít možnost zaznamenat naše zážitky alespoň ve zkratkách a celkový obraz si dokreslit podle svého. Fantazii zdar!
18.4. Dneska se děda ukázal jako muž železných nervů, nebo naprostý chladnokrevník bez adrenalinu! Truck naložený asi 2tunama medu v dřevěných bednách se snažil vyvézt na kopec k dalšímu "sajtu". Protože to bylo trávou, na obvyklém sklonu kolem 20% dost to podkluzovalo. A tak obrátil auto proti svahu a tím ho kompletně málem překlopil... Dohromady i s nákladem to mohlo mít kolem 5,5 tuny + my. My vyskakovali za jízdy, Richard křičel jako pominutej, ale děda se ani nehnul a obracel se na svahu dál - a dokonce to touhle sebevražednou metodou zkoušel i podruhý! Nikdo nechápem, že to nepřevrátil, protože jsme se shodli, že už to bylo za bodem obratu. Richard dostal málem infarkt... ale děda to ustál a klidně si hvízdal tu svojí oblíbenou...
17.4. Paní domácí dokázala nemožné! Prodat náš vrak za celých 1.000 $. Inu blafování se někdy holt vyplatí :D
16.4. ...jak to všechno nacpem do 2x 20kg + 2x příručňáku, to teda nevim...
15.4. ...že nás nikdo nepřekvapil :)
14.4. Koupili jsme si tele...
13.4. Jiřík naplánoval stáčecí maraton... na pátek... ještě tam je (je po 21.00), já už odpadla.
12.4. Konečně máme svezen všechen med od Rexe a můžeme se zase věnovat našim (dědovým) úlům. Teda až Rexe vytočíme.
11.4. Dneska jsem píchli pneumatiku u trucku, tu vnitřní ze dvou. Oprava kupodivu netrvala tak dlouho a nebyla ani tak úplně složitá.
10.4. Strašně to letí!
9.4. Ačkoliv je velikonoční pondělí, vytáčíme... děda se nás nenápadně zeptal, kolik toho ještě chceme na NZ objezdit a jak moc nás může ještě zapřáhnout - a chce nás zapřáhnout vydatně :) prý co jen to půjde! A my dřeme s úsměvem, protože ho máme rádi.
8.4. Policajtů je na Velikonoce na NZ jako v Česku, jako much.
7.4. Mt Cook je majestnátní velehora upostřed majestnáních velehor. Nevuvěřitelně krásné počasí a neuvěřitelně krásný výlet... dokonalá tečka za naším cestováním na NZ.
6.4. Zcela překvapivě se na NZ Velikonoce slaví již od pátku a my máme zcela překvapivě už od pátku volno. A to využíváme a vyrážíme na poslední velký výlet, na Mount Cook. Protože Richard nepřekvapil, ohlásil ranní návštěvu na překontrolování jeho Suzučky. Nám tím znemožnil vyrazit hned ráno, ačkoliv bylo jasné, že nevymyslí nic nového... Naštěstí náš děda se zachoval jako kádr a půjčil nám jeho 4x4 Toyotu Hilux, což už vůbec není žádné prdítko, ale pořádná kára. A my jsme zase páni silnice!
5.4. Dneska dostali dědové kopr o tom, jak se správně řídí pracovní proces a efektivně pracuje. Vyhlásil je Rex Gibbson, což je o 30 let mladší včelař z Maniotota, který vytáčí u našeho dědy a platí mu za to. Teda my to vytáčíme a děda nás platí toho co mu platí Rex. A lekce byla taková, že se až začervenali, naši staří pardálové. Nakonec Woltič sám uznal, že takovýho šéfa, jako je Rex by potřeboval mít sám...
4.4. Po nahlédnutí do Eileeniny kuchařky jsem zjistila, že naše oblíbená pomazánka se jmenuje Hummus :) ale je to fakt dobrý, až přijedem, rozhodně vám ho připravíme!
3.4. Paní domáci byla u fyzioterapeuta a ten jí řekl, že její problémy s hlavou jsou způsobeny tím co prožila v minulém životě. No jak se tohle bude léčit, na to si tu teda počkáme!
2.4. Už i u nás se změnil čas. Přišli jsme na to náhodou, ale naštěstí šťastnou náhodou, protože tady se spalo o hodinu víc a né míň! Cháchá!
1.4. Naše paní domácí začala pomocí virgule hledat lidem ztracené věci. Ona sedí doma má na papírku napsané, co hledá a přes telefon je ve spojení s člověkem, který danou věc nemůže nalézt... Jak moc je úspěšná nevíme, ale hledají to už dost dlouho.
31.3. Vsadili jsme mi místní sportku a nevyhráli jsme... ale někdo jiný ten den vyhrál 28mil NZ dolarů (cca 400mil. korun), byli jsme TAK blízko!
30.3. Eileen by byla docela dobrá pilotka. Její úlety začínájí být hodně na pováženou...
29.3. Jiřík chytil prvního searun trouta (pstruha tahnoucího se rozmnožit do sladkých trdlišť podobně jako losos). Plaval chudák asi 300 km od moře a doplaval až k nám na pánvičku.
28.3. Nejlepší buchta je buchta z mikrovlnky :)
27.3. A máme doma paní domácí zpátky z nemocnice :) živou a zdravou, jen trochu hekající. Měla teda z pekla kliku!
26.3. ... a začal nám vytáčecí maraton... zase
25.3. prospaná a prolenošená neděle :) jediný výlet byl do Ranfurly na mega zmrzlinu :D a povedl se!
24.3. Poslední letošní matky byly vypuštěny do úlů. Víc už jich nejspíš nebude. Pro nás to znamená konec vysoké včelařiny, teď už přijdou na řadu zase jenom svaly!
23.3. Tak. Highway 85, kde skoro nic nejezdí, se dneska vážně nevyplatila naší paní domácí. Bourala pár km od domova. Stříhali ji z auta. Vrtulník ji dopravil do Dunedinu do nemocnice, celá rodina je tam... snad to není nic zásasdního. Nic moc nevíme, jen že v tom byla nevině.... JEZDĚTE OPATRNĚ!!!
22.3. ... teda dneska to byly galeje! horší než tenkrát na polích z bavlnou, nebo to bylo na borůvkách...?
21.3. ... po pěti měsících jsme končeně prozřeli! Woltič to nedělá kvůli medu, ale kvůli vosku! Je to úplně voskový baron a hlídá každou slupku vosku, kterou kde přhlédneme. Že se ale vytáčí med řídký jako voda a do něj kvalitní 15ka je mu úplně buřt...
20.3. Měli jsme tu kontrolu. Přišel Dave, tvářil s jako největší kámoš. Všechno proošmejdil, na spoustu věcí se vyptal a bedlivě si prohlédnul každý centimetr. Pak slupnul večeři, vyplnil pár papírů a inkasoval 1500$. S politováním však oznámil, že problém je, že sklad sudů s medem není v zastřešené budově. Nikdy to zatím nevadilo, až letos. A problem-maker? EU! Dave je totiž kontrolor, který posuzuje, jestli včelaři mohou vyvážet med do EU a Woltič má letos podle všeho smůlu... aspoň teda s těma sudama, co byly zrovna venku.
19.3. Zahrabali jsme truck naložený nějolika tunama medu. Z hlíny nás nakonec musel vytáhnout až traktor...
18.3. Migrunam...
17.3. Naše Toyotka je definitivně mimo provoz. Eileen se snaží vymámit z proradného Hashema zpátky nějaký ten dolar. Mezitím nám Lajonel půjčil svoji milovanou suzučku. Hned jsme ji vzali na výlet do Manuherika valley a hned ji málem utopili v obří bezedné louži... Několik desítek kilometrů potom zněla spíš jako diesel než jako benzíňák, ale postuně to vykašlala a už zase zní normálně... uff.
16.3. Richard zvládá telepatické hovory se svýma kočkama! Prý...
15.3. Měla být vidět polární záře, ale nebylo vidět nic, ani mimozemšťan...
14.3. Od doby, co se profesionálně věnuji včelaření začínám věřit na zázraky. Co ty matky dokážou všechno udělat, když je najdete na rámku, to prostě zůstává rozum stát! Třeba si klidně zmizí... a tak.
13.3. Našli jsme i klouzky modřínové... těch se teda báli dost, ale nakonec slupli houby jako malinu! A k večeři byl zapečenej špenát s bramborama a žampionama se sýrem... jako od maminky! Žampiony totiž taky rostou jako splašený...
12.3. Jiřík dneska místo ryb přinesl plnej koš nádherných kozáků a křemenáčů. Houbařská sezóna je v plném proudu, a protože tady nikdo jiný houby než žampióny nejí, máme to skoro všechno pro sebe! Šlo je vážně hrabat hráběma! Řízky, smaženice, omáčka... no jako doma!
11.3. Jiřík dneska vyudil úhoře na manukových pilinách... to byla ale superbšta!!!
10.3. Tak jsme konečně dokoukali Pána Prstenů! Nejkratší díl necelé 3hodiny, nejdelší 4,5...
9.3. James nebyl první křivák, kterého jsme na NZ potkali. Předběhnul ho Hašem, automechanik, co nám prodával auto... naše krásná toyotka je na odpis a to i s novým sklem, které jsme jí před 14 dny koupili za hříšné dolary... Naše auto nemělo vůbec po místních silnicích jezdit a to jsme s ním nalítali 20.000 km a na posledním výletu překročili úctyhodných 500.000 km... a teď jsme bez auta :(
8.3. Připojili jsme se k Bee Gangu! Při cestě domu ze Styxu najednou stály na silnici dva včelařský náklaďáky. Tak jsme je předjeli a zastavili před nima. Byl to včelař z Middlemarche se dvěma pomocníky a psem, který se jmenuje wax (= vosk). Pili pivo a klábosili - uprostřed hlavní silnice! Zvali nás do hospody a když jsme nechtěli, jeden došel pro tři pifka a dali jsme si s nima - uprostřed silnice! Klábosili jsme o tom jakou jsme denska měli ve včelách loupež a jak to vidíme s koncem sezóny a takový ty řeči - uprostřed hlavní sinice... a za celou tu dobu (asi 20min) kolem projely dvě auta... holt jsme ve včelím zapadákově.
7.3. Dneska jsem našla královnu skokanku... byla uprostřed rámku pěkně v bezpečí a než jsme se na něco zeptala Woltiče, zmizela! Jako úplně. Musela mi skočit do bedny nebo uletět nebo nevim. Klokaní královna!
6.3. Richard v "údajné" snaze nám pomoct a přidělat práci, protože sezóna se zvolna blíží ke konci a práce bude čím dál míň, zvejstoval (čengliš pojem pro vyplýtval, zlikvidoval, prostě zabil) 50 matek kraňky, aby dneska zjistil, že už včely matečníky nevytahujou a nové matky proto připravit nelze... Potřísnil si ruce jejich hemolymfou a ještě to bylo k ničemu.
5.3. Naše autíčko šlo na místní technickou... Při přípravě na ní Jiřík tak dlouho opravoval prokluzující boční zrcátko, až ho totálně ukroutil... čelní okno už jsme vyměnili před týdnem, prostě toyotka bude zase jako nová!
4.3. ... jak krásné je spát v posteli...
3.3. Pstruzi jsou permanentně přežraní, vůbec neberou...narozdíl od sand flies... ty můžou žrát pořád a je jich nekonečné množství! What a night!
2.3. ... už zase máme nůž...
1.3. Snad každé místo na west coast se chlubí tím, jak jsou z něj spektakulární výhledy. Nojo? Jenomže na westcoastu je neprší a nefučí ai tak deset dní v roce!
29.2. Přežili jsme to - a kiwi byl weka...
28.2. Zvládám pády do kamení na všechny způsoby.
27.2. Harmann saddle... no comment... Snad jen, ty baterky v čelovce nebyly dvakrát nabitý...
26.2. Na Carrington hut straší! ... ale musí to být strašidla s IR viděním. Tak tmavou tmu aby člověk pohedal...
25.2. Cestou přes Canterbury a Methwen jsme se podívali, jak to tam vypadá, když není bouře, stromy neleží na zemi a ovce neplavou po polích. A vypadá to tam docela pěkně.
24.2. Kocouři už zase nepustily Lajonela do práce...
23.2. Včelařská schůze byla skutečně spíš konference, než schůze... nádhera, budeme muset trochu rozproudit jihočeské hospodské sedánky u piva...
22.2. Verča dneska dostala přesně 8 až 15 žihadel... (J)
21.2. Náš zaměstnavatel Woltič nemá rád, když musí zaměstnancům přidělovat práci a říkat, co mají dělat. Naopak ocení, když o zaměstnancích ani neví a oni si hledají práci sami a na nic se neptají. Lajonel už je tak vycepovaný tímto drilem, že umí předstírat práci i celou pracovní dobu, tedy skutečně 8hodin. V kuse.
20.2. Dneska jsem s Lajonelem viděli úžasnou duhu! Jako by dole ve Waitaki hořelo.
19.2. Jiřík opět prolomil hranice měr největšího uloveného pstruha - 2,5kg a 65cm
18.2. Paní domácí nebyla ani po 150 hrách schopná zapamatovat si pravildla na kanastu... pořád se ptá na úplně základní věci...a pak vyhrává
17.2. Woltič už nám 17 dní vypočítává výplatu za leden a pořád nemuže najít ten správný integrál. Jeho výpočty jsou tak složitý, že jsme je zatím nepochopli a asi už ani nepochopíme. Hlavně, aby se už dopočítal a paníze nám poslal!
16.2. Po několika dnech na nás vykoula Ida z mraků a bylo vedro. Že by konečně fouklo ze severu a vrátilo se nám pořádné léto...?
15.2. Pani domácí zase jen tak koupila barák.... tentokrát za 8.000.000 v Queenstovnu. Oznámila to jakoby nic u večeře a překvapila tím celou rodinu. Walter nad tím jenom pozvedl obočí. Zdá se, že kupuje baráky častěji než chleba, bohužel...
14.2. Stává se ze mě asi zelenino a vločkožrout....! To néééé! ...a pak... div století!
13.2. Utekla nám paní domácí, ale už se zase vrátila... a k večeři byl vysoký roštěnec, pěkně médium....!
12.2. Dali jsme Upper Taiery proti proudu a pak zpět... tedy 4hodiny tam a 2h zpět jsme jeli úsek, který má vzdušnou čarou asi 2 km (a to maximálně!.) Ne snad, že by byl takový protiproud, ale tak se Taiery zamotává do tkaničky meandrů - viz obr. ... Canadien flat nedobyt.
11.2. Místní kostely nemají věže...
10.2. Při pohledu na místní nebe nejsou vidět žádní letadla, ani čáry, prostě vzdušné koridory tu slouží jenom početnému ptactvu.
9.2. Sehnali jsme kánoi! Vypůjčujem si ji na víkend a konečně si sjedem Taiery! Tak snad bude lepší počasí než je vždycky v Krumlově. (PS pro rodiče - je to bezpečná řeka, žádný jezy, spousta meandrů - na válečku a rybaření...piánko).
8.2. Dneska jsem si při loupání pomeranče říkala, jak je to divný jíst pomeranč v létě, když se pomernače jedí v zimě. Jenomže naše (jako Vaše) zimní pomeranče jsou tady letní pomeranče, takže to vlastně vůbec divný nejni. Stejně je to ovoce, který se k letnímu počasí ale vůbec nehodí. A tak mě překvapilo, jak jsem si tu dneska pěkně zadumala o pomerančích.
7.2. V dnešním Otago Daily Times byl snímek ze závodu psích spřežení v Orlických Horách :) a pejskové tam měli krásné růžovoučké punčošky!
6.2. Ačkoliv byl dneska krásný den, Wolty ho obětoval rodinnému klidu a jel stěhovat nábytek, který nechce do nového domu, který už vůbec nechce. Péči o své ožihadlené miláčky svěřil nám a tak jsme osedalali truck a celý den byli spolu ve včelách... jako by to tu bylo naše!
5.2. Potkali jsme opravdické rýžovače zlata, na potoku v Densys passu... romantika...
4.2. V Omaru jsme na infocentru potkali prodavačku, která navštívila ČR. Byla nadšená! Její nejsilnější zážitek bylo muzeum kostí …?... (asi kostnice v Kutné Hoře) a luxusní a delikatesní párky z Václaváku…
3.2. Debbie (dvojče) konečně zabalila a odeslala svoji řádně pojištěnou kolekci gumových šperků na výstavu ve Wellingtonu.
2.2. ...asi od nás nechodí smsky ačkoliv je posíláme o 106! Babičky, maminko moje nejmaminkovatější, dostáváte je?
1.2. Vykvetly čekanky a jeřabiny se vybarvujou doruda. Být to u nás, už je po svaté Anně a tak i tady už jsou rána chladná a večery se krátí... inu, už se nám to krátí...
31.1. Wolty i po třech měsících, co jsme tu, pracuje až do půlnoci a ráno vstává jako první tzn. v sedm už si míchá ovesnou kaší. Každý den. Zato paní domácí...
30.1. Richard vymyslel hru, že ob den budou všichni mluvit celý den anglicky a ob den všichni česky. Kdo to poruší, dá za každé slovo ve špatném jazyce 5centů do banku. A pak se udělá veliká párty nebo se peníze věnujou na záchranu tučňáků. Našim domácím pak přinesl příruční slovník s frázema všech východoevropských zemí - ČR je tam nejzápadnější z východních.
29.1. Vyšplhali jsme se až pod Rox Roy Glacier ...a pod ním potkali Boba Montanu
28.1. Zaslechla jsem větu, která po pracovím maratonu zněla nejlíbezněji ze všech vět... "Co kdybychom denska nic nedělali?"
27.1. ...odpolední déšť se změnil v noční vydatné sněžení. Praskaly větve, padaly stromy, ovcím se vybělila rouna. A my se zase stěhovali do spodního patra... Jak vypadá rozvetlá lípa zapadaná sněhem a další zimní romantika v létě se můžete podívat v galérii.
26.1. Místní mléko je ze všek mlék nejmlékovatější! Prostě dobrůtka.
25.1. Zapomeňte na Botox! Beetox funguje ještě rychleji a ještě účinněji!
24.1. Jedno z dvojčat našich domácích se věnuje šperkařství. Šperky, co vyrábí, jsou skutečně neobyčejné, inspirované farmářským prostředím, ve kterém vyrostla. A tak je vyrábí z gumy z rozpadlých holinek, z ostnatého drátu (mimo jiné používá i stříbnro, měď a další obvyklé materiály) a dneska ke snídani mi paní domácí s velkou pompou přinesla ukázat její další kousek... Náhrdelník z kastrovacích kroužků pro beránky... Tak nevím, buď jim nikdy nepomáhala a neví na co ta gumová kolečka jsou, nebo je fakt silná nátura. A ten, kdo si to koupí a bude to nosit, tak tuplem...
23.1. Na NZ můžete zažít všechna čtyři roční období během jednoho týdne. Někdy snad i během jednoho dne...
22.1. Nějak se tu špatně zamotaly mraky a proudí k nám vzduch přímo z jižního pólu. Takže máme počasí asi jako vy doma... jen ten sníh vypadá spíš jako kroupy.
21.1. ... meruňky nám dvakrát nevoní...
20.1. Dům na silnici! Převáželi tu celý dům na velikém návěsu. Jeho nejužší strana - ta, co jsme viděli ze zadu - mohla mít cca 6 metrů. Jeli asi tak 20km/h, protože hydraulikou na návěsu vyrovnávali všechny značky a mostní zábradlí a křoví.... A za ním i před ním jelo auto s nápisem "HOUSE AHEAD". Začínáme věřit, že tu uvidíme nakonec i ten létající talíř...
19.1. Dneska zase strašně foukalo. Foukalo tak moc, že když jsem šla přes silnici pro poštu, svištěly nade mnou dráty a chvilku mě to i poponeslo. Noviny a dopisy se mi ale naštěstí nerozlítaly.
18.1. Včerejší chvála večerní kuchyně paní domáci byla zcela na místě. Dnešní Jiříkovi pstruzi vybojované ve zrádných poolech Manuherikii byli na připravené na chilli, čerstvém celeru a citronové šťávě a naťovém česneku... Famózní!
17.1. Vývoj kulinaření ve Wedderburnu:
týden 1-3: Eileen vaří snídaně - připravuje obědy - vaří úžasné večeře
týden 4-8: Eileen přestala dělat snídaně, ale pořád více méně připravuje obědy (sendviče do včel) už jí s tím ale notně vypomáhám - večeře jsou pořád jedinečné
týden 9-11: Eileen už snídaně ani nešktne , obědy přiravuju komplet já a navíc si vždy líbezným úsměvem ocení, když jeden sendvič uleju jako snídani pro ni - večeře jsou naštěstí pořád famózní a jedinečné!
16.1. Ráno odjel Bob. My jeli do Styxu a teda včely žádná sláva, zato ryby braly i o polední pauze.
15.1. Meruňky, meruňky, meruňky. Opuštěný sad je meruňkový důl! A jsou bez chemie, takže neškrábou v krku ani Boba Montanu ani Eileen. Jsme šťastni.
14.1. A&P show v Queenstownu byla překvapivě na suchu. Závody sekaček a několikanásobný parkur a berani s obrovitánskýma ehm rohama a spousta dalších nečekaných zážitků! A od příště volné soboty i neděle! Juchůůůů!
13.1. Leje celý den už od včera - leje tak moc, že jsme ani nevstali do práce, protože v tomhle se nedá ani přejít přes dvorek. Dokonce i Wolty se tváří, jako že nebude pracovat... konec světa se blíží
12.1. Konečně jsme trochu porozuměli vytáčecí technice, odkud kam vede jaká trubice a co se sosá kudy a kam to vede pak... A taky přijel Bob Montana.
11.1. Rámečkový maraton, bylo potřeba nastavit hranice!
10.1. Před dnešním předbouřkovým vedrem a dusnem se dalo utýct snad jedině do sprchy - a to komplet v oblečení.
9.1. Jiřík má delší fousy než vlasy...
8.1. Dneska full house - tolik pomocníků na farmě snad ještě nebylo. Asi se rozkřiklo, že Adamsnovic mají dobrou sezónu, a tak si lidi ze vsi chodí aspoň na pár hodin vydělat.
7.1. Zasloužený relax se nekonal - tedy alespoň ne ten pasivní. Aktivní relax jsme si užili na návštěvě Richarda v jeho naklizením budoáru V Palmerstonu a výletem do tučňáčí kolonie poblíž Moeraki...
6.1. Zrušili jsme trh a místo něho vytáčíme další med... a prošly nám ho pod rukama 3 tuny...!
5.1. První bouřka s blesky hromy a i kroupami!
4.1. "Pracovní síla" přišla i po odvolání - ukázalo se totiž, že ji naši zaměstnávaji i když jí nepotřebují, ale když to potřebuje ona, protože podle desatera vyvěšeného na záchodě je potřeba pomáhat lidem v nouzi. Dneska už ale plela zahrádku a do včelařských záležitostí se nepletla.
3.1. Zničeho nic se objevila nová "pracovní síla" jako výpomoc na vyplétání rámků. Za jeden pracovní den vypletla pět beden. Tak se Verča naštvala, že nám tu někdo leze do zelí a jela dneska pět beden za hodinu a pak všechno ještě natavila mezistěnama. Vetřelec byl odvolán a naše pozice uhájena.
2.1. Nejen elektrony běhají po světě! Ještě pořád vládne i romantika! Děkujeme tetě Helence a Joštovům za krásné vánoční přání a zdravíme z místního včelína do Jindřichova Hradce :)
1.1. Honey flow (snůška) stále v plném proudu! Drátkujeme a navařujeme mezistěny. Inu jak na nový rok, tak po celý rok. Asi bude hodně práce!
_______________________________________________________________________________________
31.12. Nejklidnější Silvestr v životě. V našem městě (20 obyvatel) nebyl ani jeden ohňostroj.
30.12. Uzený mušle s česnekem jsou lepší než uzenej losos bez česneku.
29.12. Sand flyes (místní muchnice) jsou nejodpornější, nejzbytečnější a nejotravnější živočichové ever! Tvrdil to už Cook a my s ním souhlasíme!
28.12. Na Routeburnu kamenopád - volíme Caple Track a zřejmě překonáváme časový rekord trati.
27.12. JSME ZASNOUBENI!!! Na nejkrásnějším místě na planetě Zemi!
26.12. Zázraky existují - první auto na stopu na Dividu byl Polák Karol a Ital od Jamese!
25.12. Odhad délky tratí v hodinách na Greenstone Tracku, a nejspíš ii ostatních trasách, zřejmě sedí...
24.12. Třešňový program Pick Your Own (natrhej si sám) fakt nemá chybu!!! Máme jich asi pět kilo!
23.12. Univers nás propojil, dali jsme si s Eileen navzájem stejný dárek z nepočítaně možností...
22.12. Začala jsem šít na stroji! Ne snad, že bych si hned šila šaty, spravuju tu zatim klukum kalhoty ale ... Juchů!
21.12. Raději než sníh bysme viděli úžasný Kadleců bazén... dneska na slunci snad 50° a bezvětří...
20.12. Pečený hřbet domácího jehněčího triumfálně obsadil nejlepší večeři ve Wedderburnu ever!
19.12. ... dnešní 14-ti hodinová pracovní doba...
18.12. Jiřík obětoval večerní návštěvu Styxu a noční rybaření v Taiery a pečlivě se mnou celý odpoledne stříhal staročeský Betlém. Děkuju, rodino moje nejlepčejší! Dotek domova, to bylo nejkrásnější vánoční překvapení!
17.12. Snídali jsme třešně, obědvali jsme třešně, večeřeli jsme třešně... nakonec jsme našli opuštěnej maruňkovej sad!
16.12. Tak už prší i u nás - máme záhonky plný rozmáčenejch růží.... Vánoční výzdoba zahrady v háji
15.12. Snad na celym Zélandu jsou povodně, jenom naše Otago je střídavě slunečné a podmračené. Až teď nám svěží "májový" deštík zalévá zahrádku. Hurááá, porostou žampióny... (V)
14.12. Zašla jsem si za pani domáci pro nějaké CD, abych měla co poslouchat při navařování mezistěn. Nic moc k poslouchání neměla, tak jsem se jí zeptala na nějaké mluvené slovo, knížku, povídky nebo tak. Ona na to: "Jako ke vzělávání?" a zasvítily jí oči. A já na to: "Jo!" a zasvítili mi oči, že si budu naslouchat angličtinu pěkně při práci. A ona přede mě vybalila celou skříň "vzdělávacích" CéDéček v nichž na první pohled svítilo jedno s názvem Detailed guide preparing you to landing, tedy doslova Detilní průvodce, který vás připraví na přistání (myšleno vesmírných lidí...!), zbytek byl o ozdravování duše vibracema a o hledání a nalézání fialového ohně... co to je a jak to funguje nechci radši ani vědět ... ale toho guida někdy shlídnem, ať jsme připravení, protže kdo je připraven není překvapen! :) ... (V)
13.12. Wolty už zase střílí zajíce, aby udělal Eileen radost. Žerou jí růže... (V)
12.12. ...voňavej vzduch trav na mezích, seno v lukách .... (V)
11.12. V Taiery jsou pořád ještě nějaký ryby. Jiřík zase dneska čtyři ubral. Po nás už tam zbyde snad jenom potěr... (V)
10.12. Pořád chci nasedat na špatnou stranu auta a stopuju na druhé straně silnice ... (V)
9.12. Zmrzlina na NZ je stejně chutná a hlavně stejně velikánská jako v Itálii. Čeští nandavači do kornoutků by se měli poučit! ... (V)
8.12. Nejlepší posilovna (nejen) na tricák je zvedat denně několik desítek plných medníků ... (V)
7.12. Stačí dva tři dny zima a včely spotřebují všechno, co si zatím nanosily. A sezóna je v ohrožení ... (E)
6.12. Ze dvou her kanasty, který jsme dnes večer hráli, jsem jednou zavřela z ruky a podruhý zavřela se skóre 2185. NEUVĚŘITELNÉ! - většinou jsem hluboko poslední ... (V)
5.12. Okna se nejlépe myjí zahradní hadicí ... (V)
4.12. Slušně opálit se dá i přes krém s SPF 30+ ... (V)
3.12. Na trhu v Queenstownu se z nás nestali milionáři :( ... (V)
2.12. 27°C ve stínu... (V)
1.12. Na zahradě prý budeme zdobit nějaký strom, nejspíš hustě olistěný dub... Přitom světlo je ještě kolem desáté večer a už před šestou ráno. Nevím, kdy se chtějí na ta světýlka dívat... (V)
30.11. Když měsíc dorůstá, je ve tvaru "C" a když couvá, je ve tvaru "D" ... (V)
29.11. Dneska jsem kastrovala berany, teda beránky... (V)
28.11. Potřebujete kvalitně posekat trávník? Zapomeňte na Mountfield a pořiďte si stádečko ovcí! Golfáč do týdne zaručen! ... (V)
27.11. Až budete loupat banány, poslouchejte u toho Mozarta. Mozartova hudba totiž navozuje vibrace shodné s vibracemi DNA banánu a Vaše tělo si z takto připraveného banánového porkmu vezme víc... (E) ... pozn. kam se hrabou naše "trhala borůvky s láskou..." (V)
26.11. Když chcete říct, že pořádně foukalo, řeknete, že fičel brutální jižák... (V)
25.11. Tak, a už chodím v chlupatých pantoflích po zahradě. Jako doma v Ratmírově :) ... (V)
24.11. Včely, včely, včely... zavřu oči, vidím včely, tolik včelích zadečků. O víkendu asi začnu bzučet... (V)
23.11. Po dnešku už jsem imunní i vůči uštknutí kobry... (V)
22.11. ...když chcete zapnout jističe a pojistky, musíte dát čudlík dolu a ne nahoru. Dole je zapnuto, nahoře vypnuto. Totéž i u světel... to je binec! (V)
21.11. ... i zelenina má duši... (V)
20.11. Mt Ida už je zase celá bílá... u nás pršelo, o kousek výš sněžilo. Téměř 24hodin v kuse... (V)
19.11. Úhoři se daji chytat nejen za bílého dne, ale dokonce i na třpytku... (J)
18.11. Ovce pořád neposlouchaji. Snažíme se štěkat jako velký psi, ale zní to spíš jako Megan s Tashou, popř. Bobík... (V)
17.11. Nejlepší ranní rozcvička je hledat a pak honit zaběhnuté ovce zpátky do ohrady... (V)
16.11. Eileen konečně pochopila, že jsme kyseliny. Prvně nandá jídlo Walterovi, pak sobě a se zbytkem se v tichosti rozloučí... (V)
15.11. Slunce chodí opravdu z prava do leva... (V)
14.11. Když si to správně nastavíte v mozku, můžete žít až 500 let, možná i 1000. To, že se umírá do 100 let je problém současného všeobecného podvědomí....to jest dnešní TOP moudro naší paní domácí... (V)
13.11. Do chcíplé ovce lze šlápnout téměř na každé pastvině... (J)