Kde vlastně jsme

Na Novém Zélandu na jižním ostrově, v centrálním Otagu (mezi Christchurch a Dunedinem) - zemětřesení tu nebývají.

Kolem nás je spousta hor - nejblíž pohoří Mount Ida https://tramper.co.nz/?1524 na ortofotomapě ten bílej flek hned nad červeným kolečkem označujícím naši polohu. Hory kolem nás vytváří jakousi podkovu a svírají nás ze tří stran. Když na ně nasněží, jsme tu jak uprostřed ozdobeného perníkového srdce.

Ranfurly je taková středisková obec, tzn. mají krám s holinkama, čerpací stanici a potraviny. Nejbližší větší město je Alexandra, asi 100km, tam už mají i papírnictví a větší potraviny. Z Ranfurly směrem na Queenstown (tam jsme byli prodávat med a pojedem zase na vánoční trhy) se jede k nám, do Wedderburnu.

Wedderburn je na bývalé zlatokopecké železnici, která umožňovala dostat se do vnitrozemí a zejména Dunstan region - kolem Alexandry. Kde byla půda "zlatonosná". Ve výsledku to ale nebylo nic moc. Postupem desetiletí zlatokopecká horečka chladla a jak se význym regionu snižoval, přestala být využívajá i Central Otago Railtrail. Rozebrali ji, ale ponechali jako cyklo-pěšo-hipo stezku. Jde nám kolem baráku, vlastně přes zahradu. Na obrázku je vidět i náš dům, který skutečně nespadl, jenom ty stromy okolo už nejsou tak husté...

Všude okolo má Walter rozprostřené yardy se včelíma úlama. Stanovišť je přibližně 100. Včely mají během poletování úžasné výhledy a pokud je věčně vanoucí vítr vyfoukne výš, můžou vidět například tohole ohromné meandroviště Taiery. Dlouhatánské širokánské údolí se nazývá Styx, Maorsky Maniototo (planina krve). Jestli to má nějakou spojitost s antikou a maorštinou, nevíme. V každým případě je to úžaná podívaná. Když trochu stoupne voda, naplní se celé údolí v jedno ohromné jezero. Celá planina je poměrně vysoko v horách, takže je to zároveň i obří prameniště.

Pokud je zobrazení nečitelné a chcete si to sami najít, naše adresa je úplně jednoduchá:

Adamsons

PO Box 9, Wedderburn

Central Otago, New Zealand